Někde pípl pták. Ranní šero rychle utíká. Slunce je mu v patách.
Den se rodí, světlo slaví vítězství.
Noc odchází, ale ne všechno zlé s ní.
Úsměvem vítám paní, ke které přicházím. Je smutná, má bolesti a trpí dlouhým čekáním.
Čeká na syna. Až přijde z války.
Je to její postní čekání. I když půst v kalendáři ještě není. Ona už ho má a zná.
Každý z nás pozná v životě postní čas. Jen prožitek je různý. Může být plný naděje, i když lehký není. Nebo je černým tunelem, kde není nic. To, když v nic nevěříme. Když nemáme víru, že bolestí už někdo prošel a nejen to. Jde v té bolesti s námi. Tunelem i nemocí, bolestí i čekáním. To dělá láska.
Kristus čekat umí, je cestou, nelze s Ním zabloudit.
Je poznáním jen ho včas pochopit.
Je čekáním na všechny, kdo jdou cestou lásky. Překonávají překážky.
Buďme spolu v srdci, pomoci a lásce. Vše bude snazší, i když ne hned.
Naplňme postní dobu svým úsilím pomoci v nouzi. Vše se promění. Nečekejme na vyzvání, každý může začít s ránem. S díky a se svým hledáním toho, komu chci pomoci. Je to čas Boží.

PhDr. Irena Lesová
psycholožka
Tel.: 730 549 338