V létě přišel Vlašimák Karel Štorc s nabídkou, že byl v Ekvádoru a rád by se o své zážitky podělil s dalšími lidmi.
Hodně cestou fotil a natočil i kratší video. Protože víme, že jsou mezi námi lidé, kteří mají málo času, ale o to větší chuť vědět, slyšet a případně si i zacestovat, domluvili jsme na čtvrtek 10. září termín promítání v rámci našeho filmového klubu. Karel byl skvěle připravený. Pouštěl prezentaci s mnoha fotografiemi, které doplňoval poutavými historkami a na závěr vše shrnul filmem. Děkujeme také za možnost ochutnat místní povzbudivý čaj Vajusu a za odpovědi na dotazy diváků.
Sešlo se nás 45 a všichni byli z bezpečného přenesení do divočiny nadšení. Procházeli jsme pralesem a viděli spoustu nebezpečných rostlin i zvířat - od malých stonožek, mravenců a dalších brouků až po hady a krokodýly. Dozvěděli jsme se o rituální sauně i očistě před návštěvou pralesa. Viděli jsme množství různých zralých plodů, studené rozvodněné řeky, déšť i zábavu místních. Slyšeli jsme příběhy z rodiny Agustina Allepa Grefa, která desetičlennou skupinu provázela, vyprávění o výchově tohoto léčitele - úkolech a zkouškách, které musel dle zadání svého dědečka plnit. Zajímavé bylo zjištění, že rostliny se učí poznávat úplně jinak než my. Není pro ně důležitý jejich název, ale tvar listů, barva květů, podle nichž určují jejich využití.
Viděli jsme i stinnou stránku života místních a tou je drancování krajiny kvůli těžbě zlata, vydírání místních a změnu kultury. Naštěstí stále existují snahy zachraňovat, co lze. Místní často riskují, ale nechtějí to vzdát a podporu hledají úplně všude. Jsme rádi, že jsme mohli trochu přispět a být součástí povzbuzení, naděje a snah o zachování přírody a přirozené kultury.
Ve středu 7. října jsme se sešli na promítání filmu oceněném regionální porotou Jednoho světa 2026 „Spolu svářeny”. Téma filmu bylo vážné - rodina, alkoholismus, s čím se musí člověk smířit a co může měnit. Chápeme, že každý máme svých starostí a problémů dost, a proto se jim raději snažíme vyhýbat a ne si je dobrovolně připouštět a bavit se o nich. Jsme rádi, že jsme film viděli a mohli o něm diskutovat. Film nás zavedl do Běloruska, do rodiny Kati. Byla to síla! Život s alkoholem je vždycky síla, ale našli jsme v něm i krásné momenty a někdo i povzbuzení do svých dnů, možností a starostí.
Ve čtvrtek 19. listopadu od 19 hodin si prostřednictvím českého filmu „1989: Chceme dýchat“ připomeneme devastaci životního prostředí v severních Čechách na sklonku normalizace, nezávislou kulturu v období komunistického Československa i význam protirežimních občanských aktivit mladých lidí.
Jste srdečně zváni. Před promítáním i po něm budete mít možnost prohlédnout si výstavu „Závadová mládež“, která připomíná sametovou revoluci a fakt, že svoboda není samozřejmost. Těšíme se na vás s filmy v Komunitním centru Zahrada!
Ing. Dana Kucharčíková DiS.
vedoucí denního stacionáře
Tel.: 733 143 857 E-mail: Z.AxZcj7YbBxRb4WH-uk87j7cenCZ_29g